| gen. |
obejíti (zákon, nařízení ap., от выполнения чего); odbočiti (od tématu ap.); odchýliti se od čeho (od hlavního směru, от чего); uhnouti od čeho (od přímého směru ap., от чего); uhnout komu, čemu, před kým, čím (ráně, před padajícím kamenem ap., от чего); uhnout se komu, čemu, před kým, čím (ráně, před padajícím kamenem ap., от чего); uhnouti (s odpovědí ap., от чего); uchyliti se od čeho (od správného směru, doprava ap., от чего); uchyliti se (od tématu, от чего); vybočiti z čeho (z přímé dráhy ap., от чего); vyhnouti se čemu (práci, odpovědnosti ap., от чего); vyhnouti se (otázce, odpovědi ap., от чего); vyvléci se (z povinnosti, z práce ap., от чего); vyvléknouti se (z povinnosti, z práce ap., от чего); vyvlíknout se (от чего) |
